Modelka Pavlína Němcová (36): Měla jsem před očima jenom dolary!

Topmodelka? Tak to až na posledním místě! tvrdí jedna z našich nejúspěšnějších modelek posledních let Pavlína Němcová (36). V současné době je totiž spíš herečkou a producentkou vysněného filmu, na který je třeba sehnat peníze.

O tom, jak se dají vymámit, ale také o zoufalých hercích a složité cestě k synovi vypráví v otevřeném rozhovoru.

Když si chcete zahrát hlavní roli ve filmu, musíte si ho vymyslet. Aspoň to tak vypadá...

„Možná to tak i je. Pátrala jsem po látce, která by se dala zpracovat do scénáře, až jsem narazila na méně známý román Victora Huga 93. Psal ho deset posledních let svého života. Je o Francouzské revoluci a kupodivu nikdy nebyl zfilmován, ačkoliv je dost akční a plný charakterů.“

Scénář už je hotový?

„Psali ho dva scenáristé. Jedním z nich je Jean Claude Carrière, který psal mimo jiné pro Miloše Formana. Bohužel tenhle pán stojí hodně peněz, takže jsem nejdřív musela najít investora. Měla jsem štěstí, že jsem potkala bankéře, který v tomto oboru investuje, a ten mi půjčil peníze na scénář. Dnes už je přeložen do angličtiny. Měl by se točit z části ve Francii a z části tady v Čechách.“

Co stojí v cestě?

„Měla by tam být aspoň tři slavná jména. Zatím jej četl John Malkovich a vypadá to, že je nadšen. Navíc miluje vše francouzské. Za dva tři týdny budu vědět víc, v tuto chvíli vám neřeknu, jestli v něm bude hrát Nicholson nebo další hvězdy. Scénáře mají u sebe i dva režiséři – Francouz a Američan. Vlastně všechno závisí na Malkovichovi, jakmile on kývne, půjde všechno snadněji!“

Kolik peněz vůbec chtějí hvězdy?

„To se strašně liší. Jiné chce Brad Pitt, jiné Malkovich, a je to taky závislé na tom, jestli se jim ten projekt líbí a sednete jim, takže třeba přistoupí na to, že budou brát podíl z toho, co film vydělá.“

A jaká je ta vaše role?

„Samozřejmě hlavní ženská role, matka dětí s velkou vnitřní silou. Úplně z jiného soudku než jsem kdy hrála. Tam bych chtěla ukázat, že umím...“

U filmu jsou na prvním i posledním místě peníze. Jak je hodláte sehnat?

„Nemám vedle sebe silného partnera, producenta, tak musím jít opačnou cestou, než je obvyklé. Nejdřív se snažím přes své kontakty zapojit filmové hvězdy. Investoři, až uvidí, že mám slíbené hvězdné obsazení, uvolní peníze snadněji. Věřím, že když za tím půjdu cílevědomě, že se mi to vyplatí.“

Hrála jste ve filmu Môme o Edith Piaf americkou novinářku, léta žijete v Paříži. Který jazyk vlastně lépe ovládáte?

„Francouzština je pro mne druhý mateřský jazyk. Mám sice lehký přízvuk, ale ptají se mne, ze které části Francie pocházím, takže to asi není tak hrozné.“

Jako herečka už jste se objevila v mnoha menších rolích, naposledy v italsko- českém filmu Případ nevěrné Kláry. Znamená to, že modeling jde definitivně stranou?

„Musím říct, že trochu trpím tím klišé modelka herečkou. Filmaři a kritici na mne koukají ještě skrz prsty. Samozřejmě, když si modelky myslí, že mohou hrát bez jakékoliv školy... Já na to šla opačně, nejdřív jsem šla na herecké kurzy a pak teprve začala hrát. Modeling byl pro mne vždycky jen zdroj obživy, ale dělala jsem ho naplno. Byla jsem jak ten Kačer Donald, co má obrázky dolarů v očích. Když jsem byla před fotoaparátem, říkala jsem si, mysli na to, kolik za to dostaneš, musíš živit syna. Když mě chtějí fotit, ať si mě vyfotí! Prostě mě to nikdy nebavilo.“

Jste dvě slavné české modelky s podobným jménem. Petra a Pavlína Němcová. Nepletli si vás?

„Mysleli, že jsme sestry. Občas nám oběma pletou jména, ale problém s tím nemáme.“

V některých rozhovorech říkáte, že jste s bývalým manželem přátelé, v jiných zase, že jste spolu deset let bojovali o syna. Dá se vůbec po tom všem být v přátelském vztahu?

„V tomto případě jsme se přáteli stali. Z mé iniciativy, kvůli synovi, který potřebuje oba rodiče. Ale ty roky bojů byly opravdu strašné. Občas mě to dostalo do kolen. Představte si, že vám vezmou dvouleté dítě a můžete ho vídat jen o víkendech. Bohužel se to změnilo až po delší době, než jsem doufala. Po deseti letech.“

Poznamenalo ho to?

„Samozřejmě, protože každé malé dítě potřebuje mámu, takže trpí, když ji nemá u sebe.“

Soud tehdy přihlédl k tomu, že jste ze "zaostalé" východní Evropy a že tedy nemůžete dobře vychovávat dítě. Změnil se tenhle pohled na nás?

„Ani ne. Pořád na nás koukají skrz prsty. Francouzi jsou velcí nacionalisti a východní Evropa je pro ně exotika. Když pak přijedou do Prahy, koukají s udivenýma očima na to, že si tu možná žijeme líp než oni.“

Kde teď vlastně s dnes osmnáctiletým synem v Paříži žijete?

„Kousek za městem, ve Versailles, kde je úžasný klid, ale za dvacet minut jsme v centru.“

Nikde se nezmiňujete o současném partnerovi, existuje? A je to Francouz, nebo Čech?

„Jediné, co prozradím, že to je Čech. Jinak si chci soukromí chránit.“